6.3.2
Obalené elektrody pro ruční obloukové svařování nelegovaných a jemnozrnných ocelí
Ing. Josef Trejtnar
Starší svářečská veřejnost zná původní národní normy pro obalené elektrody jako normativní dokumenty (0550xx) samostatně pro každý druh. Příjetím EN 499:1994 jako
ČSN EN byly tyto normy zrušeny a nahrazeny novou klasifikací ve smyslu tohoto dokumentu. V rámci dalšího vývoje vznikla na základě doporučení ISO a její komise
TC 121 nová norma EN ISO 2560:2005, která byla podle stávajících pravidel převzata i jako nová ČSN EN ISO 2560 (s třídícím znakem 055005).
Tato mezinárodní norma stanovuje požadavky na klasifikaci elektrod pro ruční obloukové svařování nelegovaných a jemnozrnných ocelí s minimální mezí kluzu do 500 MPa nebo s minimální pevností v tahu do 570 MPa a to ve stavu po svařování nebo po tepelném zpracování po svařování.
Ve srovnání s původní a již všeobecně známou EN 499 zavádí tato obecnější norma další možný způsob klasifikace, používaný v některých především asijských zemích nebo na části amerického kontinentu. Existují potom dvě možnosti klasifikace:
- -
podle systému – A, který vychází z původní EN 499 a vycházející z hodnot minimální meze kluzu a hodnoty nárazové práce 47J čistého svarového kovu, získaného za stanovených podmínek
- -
podle systému – B, který pro klasifikaci využívá minimální hodnotu pevnosti v tahu čistého svarového kovu a hodnotu nárazové práce 27J za jinak shodných podmínek
Oba systémy jsou navzájem neporovnatelné a uživatel musí být pozorný, jestli je označení normy ČSN EN ISO 2560-A nebo ČSN EN ISO 2560-B. Po zavedené této normy se výrobci snažili uvádět klasifikaci svých elektrod podle obou citovaných systémů, ale čas ukázal, že v Evropě bude zřejmě preferován systém klasifikace podle ČSN EN ISO 2560-A a v současných nabídkových katalozích už klasifikaci podle systému – B někdy vůbec nenajdete. V následujících kapitolách jsou oba systémy popsány a je doplněna informace o klasifikaci těchto elektrod podle americké normy AWS A5.1
Klasifikace a značení podle systému EN ISO 2560-A
Jak již bylo uvedeno, vychází klasifikace a značení tohoto typu elektrod z vlastností jejich čistého svarového kovu, tj. z minimální meze kluzu a hodnoty nárazové práce 47J při zkušební teplotě. Další symboly označují chemické složení čistého svarového kovu, druh obalu, výtěžnost, doporučené polohy svařování a obsah difuzního vodíku ve svarovém kovu.
Způsob značení a klasifikace je vysvětlen na následujícím příkladu:
NahoruE 46 3 Ni B 54 H5
kde část E 46 3 Ni B je povinná část značení pro všechny výrobce, a 54 H5 je doplňková část značení, která nemusí být uváděna.
Význam jednotlivých symbolů je následující:
E – symbol pro obalenou elektrodu pro ruční obloukové svařování
46 – znamená označení pro minimální mez kluzu, pevnost a tažnost čistého svarového kovu
s významem podle následující tabulky.
Tabulka Označení pro pevnost a tažnost čistého svarového kovu podle ČSN EN ISO 2560 - A
3 – označení pro nárazovou práci s významem symbolů podle následující tabulky.
Tabulka Označení pro nárazovou práci čistého svarového kovu podle ČSN EN ISO 2560 - A
1Ni – označení pro chemické složení čistého svarového kovu s některou z 9 možností dle následující tabulky.
Tabulka Označení pro chemické složení čistého svarového kovu podle ČSN EN ISO 2560 - A
B – označení pro druh obalu elektrody, které běžně využívá zavedené symboly podle následující tabulky.
Tabulka Označení druhu obalu elektrody
Dále pokračující klasifikační značení není povinné:
5 – označení pro jmenovitou výtěžnost elektrodu a druh proudu s významem dle následující tabulky.
Tabulka Označení výtěžnosti a druhu proudu
4 – označení pro polohu svařování, pro kterou je elektroda doporučena a zkoušena
s významem dle následující tabulky.
Tabulka Označení pro polohu svařování
H5 –…
